Jednoho dne jsme se procházeli po městě a nakukovali do různých krámků.
Když jsme se procházeli hodinu máma a Klára (moje sestra) si šli koupit něco na sebe a táta mě měl hlídat.
Jenže mně na chvíli stratil z dohledu a já pelášil za mámou jenže jsem šel špatnou cestou.
Nešel jsem za mámou ,ale k útesu jenž byl na kraji města.
V půli cesty jsem si uvědomil , že tudy máma asi nešla a tak jsem se v půli cesty rozplakal.
Kolem jezdila auta a lidé procházeli zkrátka nikdo si mně nevšímal,ale najednou se objevili tři Chorvati(nevím jestli to byli Chorvati , ale znali to tam a mluvili slovanským jazykem) jeden z nich mně vzal a začal mně utěšovat.
Také se mně snažili zeptat kde mám rodiče nebo, kterým směrem šli jenže já jim neustále ukazoval k útesu takže věděli , že já jim moc neporadím.
Šli semnou do centra města před námi se objevili tři lidé a já jsem začal křičet mami tři pánové hned poznali že jsou to moje rodiče a zamířili knim.
Nakonec jsme se našli a tak jsme se šli projet
na loďce a já jsem se , až do konce pobytu nevzdálil ani na krok od rodičů.
Žádné komentáře:
Okomentovat